Ještě před několika lety byla situace poměrně jednoduchá.
Firma nabídla práci. Zaměstnanec přišel na pohovor, dozvěděl se mzdu, pracovní dobu a případně několik benefitů. Pokud nabídku přijal, nastoupil.
Dnes je pracovní trh mnohem komplikovanější.
Uchazeč se neptá pouze:
„Kolik dostanu?“
Zajímá ho také:
„Kolik hodin budu pracovat?“
„Mohu pracovat z domova?“
„Kolik dostanu dovolené?“
„Jak flexibilní je pracovní doba?“
„Co firma nabízí navíc?“
A stále častěji také:
„Proč bych měl pracovat právě pro vás?“
Je to rozmazlenost zaměstnanců?
Nebo přirozený vývoj pracovního trhu?
Mzda je pořád na prvním místě
Jedna věc se příliš nezměnila. Peníze stále hrají zásadní roli.
Podle průzkumu Randstad Workmonitor 2026 označilo mzdu jako rozhodující kritérium při výběru zaměstnavatele 72 % českých zaměstnanců. Zároveň ale roste význam dalších faktorů, především rovnováhy mezi pracovním a osobním životem.
A není se čemu divit.
Průměrná hrubá mzda v České republice dosáhla ve druhém čtvrtletí roku 2026 51 966 korun a meziročně nominálně vzrostla o 6,4 %. Reálně, tedy po zohlednění růstu cen, se zvýšila o 4,3 %.
Jenže průměrná mzda není výplata, kterou dostává většina lidí.
Pro zaměstnance je důležitější, kolik mu po zaplacení bydlení, energií, jídla, dopravy a dalších výdajů skutečně zůstane.
Proto požadavek na vyšší mzdu nemusí automaticky znamenat nenasytnost.
Může znamenat jednoduše to, že zaměstnanec chce, aby jeho příjem odpovídal tomu, co dnes stojí běžný život.
Jenže potom přichází další požadavky
A tady začíná zajímavější část příběhu.
Někteří zaměstnanci nechtějí pouze vyšší mzdu.
Chtějí také méně práce.
Ideálně čtyřdenní pracovní týden.
Chtějí home office.
Chtějí flexibilní pracovní dobu.
Chtějí více dovolené.
Chtějí sick days.
Chtějí možnost odejít dříve pro děti.
Chtějí pracovat odkudkoliv.
A pokud možno chtějí všechny tyto věci najednou.
Je to už příliš?
Možná.
Ale stejně tak může být chyba automaticky označovat všechny tyto požadavky za přehnané.
Protože se změnilo i to, co zaměstnavatelé od lidí očekávají.
Firma už nekupuje jen osm hodin denně
Moderní zaměstnanec často není pouze „člověk na židli od osmi do čtyř“.
Firmy očekávají produktivitu, samostatnost, schopnost řešit problémy, komunikovat, učit se nové technologie a často také zvládat více různých úkolů.
Technologie navíc výrazně změnily způsob práce.
E-mail nahradil část telefonátů.
Cloud nahradil část práce v kanceláři.
Videokonference nahradily některé služební cesty.
A umělá inteligence začíná měnit další část kancelářské práce.
Pokud se mění způsob, jakým firma práci organizuje, je logické, že se mění také očekávání zaměstnanců.
Home office už pro část lidí není benefit
Ještě před pandemií byl home office pro mnoho zaměstnanců příjemným bonusem.
Dnes je situace jiná.
Průzkum Graftonu a Gi Group z roku 2026 ukazuje, že flexibilní úpravy práce – od práce z domova přes pružnou pracovní dobu až po plánování směn – zaměstnanci stále častěji vnímají jako standard, nikoli jako výjimečný benefit. Zároveň téměř čtvrtina firem v posledním roce home office omezila.
Vzniká tak zvláštní konflikt.
Zaměstnanci chtějí více flexibility. Firmy ji naopak někde začínají omezovat.
Kdo má pravdu?
Na to neexistuje univerzální odpověď.
U programátora, účetní nebo marketingového specialisty může být práce z domova relativně jednoduchá.
U operátora výrobní linky, řidiče, kuchaře nebo zdravotníka nikoliv.
Proto může být problémem spíše očekávání, že jeden model práce musí fungovat pro všechny.
A co benefity?
Tady se možná otevírá pro firmy obrovský prostor.
Pokud firma nemůže nebo nechce nabídnout mzdu o deset tisíc vyšší, může nabídnout něco jiného.
A možná by měla začít přemýšlet mnohem kreativněji.
Protože benefit nemusí znamenat pouze stravenku nebo multisport kartu.
Co třeba:
zimní víkend na lyžích pro celý tým?
wellness víkend hrazený firmou?
výlet na loď?
letní teambuilding u moře?
sportovní den s rodinami zaměstnanců?
firemní lyžování?
víkendový pobyt pro nejlepší zaměstnance?
extra týden dovolené?
den volna k narozeninám?
příspěvek na dovolenou?
Některé z těchto benefitů samozřejmě nejsou vhodné pro každého a jejich daňové či účetní zacházení se může lišit. Ale princip je důležitý.
Firma nemusí soutěžit pouze výší výplaty.
Může soutěžit celkovou hodnotou zaměstnání.
Benefity už nejsou výjimečný bonus
Podle Hospodářské komory považuje benefity za přínosný nástroj 86,7 % zaměstnavatelů. Mezi nejrozšířenější patří příspěvek na stravování, penzijní připojištění a dovolená nad rámec zákona.
Zajímavé je ale něco jiného.
Zaměstnanci dnes podle průzkumů stále více řeší, jestli jim benefit skutečně něco přináší.
Podle průzkumu Edenred mezi 3 731 zaměstnanci z celé České republiky patří mezi nejdůležitější benefity příspěvek na stravování, dovolená navíc a příspěvky na volný čas, kulturu, sport či rekreaci.
Jinými slovy:
Nestačí říct:
„Máme 25 benefitů.“
Zaměstnance zajímá:
„Co z toho mám já?“
Proč tedy nezkusit něco úplně jiného?
Představme si dva zaměstnavatele.
První nabídne:
45 000 Kč + stravenkový paušál + Multisport.
Druhý nabídne:
44 000 Kč + 5 týdnů dovolené + 2 dny home office + zimní firemní lyžování + letní teambuilding + wellness víkend + flexibilní pracovní dobu.
Která nabídka je lepší?
To už není otázka, na kterou existuje univerzální odpověď.
Pro jednoho zaměstnance bude důležitější každá koruna.
Pro jiného může mít velkou hodnotu možnost být dvakrát týdně doma.
Pro rodiče může být nejcennější flexibilní pracovní doba.
Pro mladého člověka může být zajímavý společný výlet nebo sportovní program.
A pro někoho jiného nebude zajímavý vůbec žádný benefit a bude chtít jednoduše vyšší mzdu.
Právě proto může být budoucností volba benefitů.
Zaměstnanec si vybere, co skutečně chce
Proč by měl každý zaměstnanec dostat stejný balíček?
Jeden využije příspěvek na sport.
Druhý chce peníze na dovolenou.
Třetí chce home office.
Čtvrtý chce další týden volna.
Pátý chce příspěvek na vzdělávání.
Aktuální průzkum Pluxee ukazuje, že 74 % zaměstnanců chce vybírat benefity podle své vlastní životní situace, nikoliv podle univerzálního seznamu.
To je pro zaměstnavatele důležitý signál.
Možná není potřeba vymýšlet stále více benefitů.
Možná stačí nabídnout zaměstnancům možnost volby.
Jsou tedy zaměstnanci příliš nároční?
Někteří možná ano.
Stejně jako jsou někteří zaměstnavatelé příliš skoupí.
Není možné všechny zaměstnance hodit do jedné skupiny.
Člověk, který chce vyšší mzdu, čtyřdenní pracovní týden, maximální home office, pět týdnů dovolené a zároveň nechce přijmout žádnou odpovědnost, může mít skutečně velmi vysoká očekávání.
Na druhou stranu zaměstnavatel, který chce zkušeného specialistu, požaduje maximální výkon, dostupnost, flexibilitu a loajalitu, ale nabízí podprůměrnou mzdu a dva benefity, se také nemůže divit, že má problém lidi získat.
Pracovní trh není jednostranný.
Obě strany něco nabízejí a obě strany něco požadují.
Možná se změnila pravidla hry
Český pracovní trh se postupně mění.
Úřad práce letos provedl rozsáhlý průzkum mezi téměř 17 tisíci firem a institucí, které zaměstnávají přibližně dva miliony lidí. Jedním z témat byly právě benefity, pracovní podmínky a další změny na trhu práce.
Firmy přitom stále řeší jednu zásadní věc:
Jak získat a udržet schopné lidi?
A právě tady se může změnit způsob, jakým zaměstnavatelé přemýšlejí o odměňování.
Už nemusí stačit:
„Dáme mu výplatu a stravenky.“
Budoucnost může vypadat spíše:
„Co můžeme nabídnout, aby u nás chtěl člověk pracovat několik let?“
A odpověď nemusí být vždy jen v penězích.
Loď, lyže nebo wellness mohou být překvapivě silným nástrojem
Představme si firmu, která jednou ročně vezme zaměstnance na prodloužený víkend do hor.
Nebo firmu, která pořádá každé léto velkou akci pro zaměstnance a jejich rodiny.
Nebo společnost, která nabídne nejlepší zaměstnanecký tým jako odměnu za výsledky a zaplatí mu wellness víkend.
Není to jen zábava.
Pokud jsou podobné aktivity dobře nastavené a dobrovolné, mohou vytvářet vztah mezi zaměstnancem a firmou, který se nedá jednoduše vyčíslit na výplatní pásce.
Ale pozor.
Firemní večírek nenahradí nízkou mzdu.
A wellness víkend nenahradí špatného šéfa.
Pokud firma platí výrazně pod trhem, není realistické očekávat, že zaměstnanec zapomene na peníze díky výletu na loď.
Benefity mohou být doplněk.
Neměly by být kouřovou clonou.
Nový pracovní trh?
Možná tedy nestojíme před otázkou:
„Jsou zaměstnanci příliš nároční?“
Možná bychom se měli ptát:
„Jakou hodnotu musí firma nabídnout, aby pro ni chtěl člověk pracovat?“
A odpověď bude pro každého jiná.
Někdo chce 60 tisíc.
Jiný chce 45 tisíc a dva dny home office.
Další chce 40 tisíc, ale pět týdnů dovolené, flexibilní pracovní dobu a jistotu, že může odpoledne vyzvednout děti.
A někdo jiný chce především zajímavou práci, dobrého šéfa a partu lidí, se kterými ho bude bavit pracovat.
Pracovní trh se tak možná neposouvá směrem k tomu, že zaměstnanci chtějí „všechno“.
Posouvá se směrem k tomu, že zaměstnanci více přemýšlejí o celkové hodnotě svého pracovního života.
A firmy budou muset přemýšlet úplně stejně.
Protože v době, kdy dobrého člověka může konkurence oslovit během několika minut, už nemusí stačit napsat do inzerátu:
„Nabízíme stabilní zaměstnání a příjemný kolektiv.“
Možná bude potřeba konečně ukázat, proč by měl člověk chtít pracovat právě u vás.
A co si myslíte vy?
Jsou dnešní zaměstnanci příliš nároční?
Nebo se jen pracovní trh konečně změnil a firmy musí nabídnout více než jen výplatu?
A kdybyste si mohli vybrat jeden benefit navíc, co by to bylo?
💰 Vyšší mzda
🏠 Více home office
🏖️ Více dovolené
⏰ Kratší pracovní doba
🎿 Wellness, lyže, výlety a zážitky