Z 34,6 tisíce na téměř 52 tisíc
Vývoj průměrné hrubé měsíční mzdy v posledních letech vypadá na první pohled velmi příznivě. V roce 2019 činila průměrná mzda 34 578 Kč. V roce 2025 už dosáhla 49 215 Kč a nejnovější údaj za druhé čtvrtletí roku 2026 ukazuje na 51 966 Kč.
RokPrůměrná hrubá měsíční mzda201934 578 Kč202035 611 Kč202137 839 Kč202240 353 Kč202343 341 Kč202446 165 Kč202549 215 Kč2. čtvrtletí 202651 966 Kč
Mezi rokem 2019 a druhým čtvrtletím 2026 tak průměrná hrubá mzda vzrostla přibližně o 17 400 Kč, tedy o více než 50 %.
To je výrazný nárůst. Jenže zároveň je potřeba položit zásadní otázku: vzrostla o více než 50 % také kupní síla českých zaměstnanců?
Odpověď je podstatně složitější.
Inflace ukrojila velkou část růstu mezd
Největší změnu přinesly roky 2022 a 2023. Česká ekonomika tehdy prošla mimořádnou inflační vlnou.
Průměrná roční míra inflace činila v roce 2019 2,8 %, v roce 2020 3,2 %, v roce 2021 3,8 %, v roce 2022 už rekordních 15,1 % a v roce 2023 dalších 10,7 %. V roce 2024 se inflace výrazně snížila na 2,4 % a v roce 2025 činila 2,5 %.
Když jednotlivé roční růsty cen postupně poskládáme, zjistíme, že cenová hladina mezi rokem 2019 a rokem 2025 vzrostla přibližně o 47 %.
To je klíčové číslo.
Průměrná mzda mezi rokem 2019 a 2025 vzrostla zhruba o 42 %. Ceny tedy za toto období rostly rychleji než průměrná mzda.
Mzda z roku 2019 ve výši 34 578 Kč by pro zachování stejné kupní síly potřebovala v cenové úrovni roku 2025 dosahovat přibližně 50 900 Kč.
Průměrná mzda však v roce 2025 činila 49 215 Kč.
Jinými slovy: ještě v roce 2025 nebyla průměrná nominální mzda z pohledu kupní síly úplně zpět na úrovni roku 2019.
Situace se ale v roce 2026 dále zlepšila. Ve druhém čtvrtletí 2026 rostly mzdy nominálně o 6,4 %, zatímco spotřebitelské ceny meziročně o 2,0 %. Reálná mzda proto vzrostla o 4,3 %.
Rok 2026 přináší důležitý obrat
Právě rok 2026 je z tohoto pohledu zajímavý.
Nejnovější údaj 51 966 Kč totiž ukazuje, že růst mezd už není pouze nominální. Zaměstnanci si při současném vývoji cen skutečně mohou dovolit více než o rok dříve.
Ve druhém čtvrtletí 2026 vzrostla průměrná mzda meziročně o 3 105 Kč. Spotřebitelské ceny přitom vzrostly pouze o 2,0 %. Reálná mzda se tak zvýšila o 4,3 %. Za první pololetí roku 2026 vzrostla průměrná mzda meziročně o 6,2 % a reálně o 4,3 %.
To je pozitivní změna oproti období vysoké inflace.
Neznamená to ale, že domácnosti automaticky pocítí stejně výrazné zlepšení své životní úrovně. Důvodem je především struktura jejich výdajů.
Potraviny: ceny, které lidé vnímají každý den
Celková inflace je průměr za velké množství různých výrobků a služeb. Pro konkrétní domácnost proto nemusí přesně odpovídat tomu, jak rychle jí rostou životní náklady.
Typickým příkladem jsou potraviny.
Právě potraviny patřily během inflační krize k položkám, u kterých domácnosti zaznamenaly velmi výrazný růst cen. Vysoké ceny masa, mléčných výrobků, vajec, pečiva, zeleniny nebo dalších základních potravin se promítly přímo do rodinných rozpočtů.
Situace se později stabilizovala. V roce 2025 už byla průměrná inflace pouze 2,5 % a vývoj cen potravin byl podstatně klidnější než během předchozí inflační vlny.
Problémem ale zůstává, že zlevnění nebo zpomalení růstu cen neznamená návrat cen na původní úroveň.
Pokud například určitá potravina během několika let zdraží o desítky procent a následně její cena přestane růst, spotřebitel stále nakupuje za výrazně vyšší cenu než před inflační krizí.
Proto může mít člověk pocit, že inflace je „nízká“, ale nákupní košík je stále výrazně dražší.
Bydlení je ještě citlivější
Ještě významnější položkou rodinného rozpočtu je bydlení.
Nájem, energie, vytápění, voda a další náklady spojené s bydlením představují výdaje, které domácnost nemůže jednoduše omezit na nulu.
Právě proto má růst těchto nákladů na životní úroveň mnohem větší dopad než například zdražení některého zboží, které lze přestat kupovat.
Navíc se zde výrazně projevují regionální rozdíly.
Průměrná mzda v České republice ve druhém čtvrtletí 2026 činila 51 966 Kč. V Praze však dosáhla 66 459 Kč, zatímco v Karlovarském kraji pouze 44 476 Kč. Rozdíl mezi nejvyšší a nejnižší krajskou průměrnou mzdou tak přesahoval 21 900 Kč.
Stejných 52 tisíc korun proto znamená něco úplně jiného pro člověka žijícího v menším městě s nízkými náklady na bydlení a něco jiného pro zaměstnance, který platí vysoký nájem v Praze nebo jiném velkém městě.
Je 51 966 Kč vysoký příjem?
Na tuto otázku nelze odpovědět jednoduše ano nebo ne.
Je důležité si uvědomit, že se jedná o hrubou mzdu. Člověk s průměrnou hrubou mzdou 51 966 Kč tedy na účet nedostane 51 966 Kč.
ČSÚ zároveň upozorňuje, že průměrná mzda nevypovídá o výplatě konkrétního zaměstnance. Jde o statistický ukazatel vypočtený z objemu mezd a počtu zaměstnanců.
Navíc v roce 2026 není dočasně k dispozici standardní údaj o mediánu mezd, protože byl ukončen předchozí datový zdroj a nový systém Jednotného měsíčního hlášení zaměstnavatelů se stále zavádí a ověřuje.
Průměr proto nelze automaticky interpretovat jako „typický český plat“.
Rozhoduje především to, co po výplatě zůstane
Pro hodnocení životní úrovně je mnohem důležitější než samotná výše mzdy to, kolik peněz domácnosti zbude po zaplacení nezbytných výdajů.
Představme si dva zaměstnance se stejnou hrubou mzdou.
Jeden žije ve vlastním bytě, nemá hypotéku a má relativně nízké náklady na dopravu. Druhý platí vysoký nájem, energie, dopravu do zaměstnání a současně živí děti.
Statisticky mohou mít stejnou mzdu.
Z hlediska skutečné životní úrovně však žijí ve zcela odlišných podmínkách.
Proto není možné říci, že 51 966 Kč je „dostatečná mzda“ pro každého.
Mzdy už dnes rostou rychleji než ceny
Přesto je současný vývoj výrazně pozitivnější než před několika lety.
V roce 2022 se průměrná reálná mzda propadla o 9,4 % a v roce 2023 ještě o 3,2 %. Česká republika tak zažila dva po sobě jdoucí roky, kdy zaměstnanci přes nominální růst výplat reálně chudli.
V roce 2024 se situace otočila a reálná mzda vzrostla o 4,1 %. V roce 2025 následoval další reálný růst o 4,0 %. A podle nejnovějších údajů ČSÚ pokračuje růst reálných mezd i v roce 2026, kdy ve druhém čtvrtletí dosáhl 4,3 %.
To znamená, že kupní síla zaměstnanců se po inflačním šoku postupně obnovuje.
Co tedy znamená 51 966 Kč?
Dnešní průměrná mzda je výrazně vyšší než před sedmi lety. Zároveň však české domácnosti čelí cenové hladině, která je podstatně vyšší než v roce 2019.
51 966 Kč proto nelze hodnotit pouze jako číslo na výplatní pásce.
Důležité je, kolik z této částky člověk skutečně dostane na účet, kolik zaplatí za bydlení, kolik utratí za potraviny, dopravu, energie a další nezbytnosti a kolik mu nakonec zůstane.
Rok 2026 ale přináší jednu důležitou pozitivní zprávu: mzdy nyní rostou výrazně rychleji než spotřebitelské ceny.
Ve druhém čtvrtletí 2026 dosáhla průměrná mzda 51 966 Kč a reálná mzda vzrostla o 4,3 %.
Český zaměstnanec si tak po několika letech ztráty kupní síly konečně znovu polepšuje.
Otázkou však zůstává, jak dlouho tento trend vydrží a zda růst mezd dokáže dohnat nejen obecnou inflaci, ale především vysoké náklady na bydlení a potraviny.
Protože skutečná otázka není, zda máme dnes na výplatní pásce téměř 52 tisíc korun.
Skutečná otázka zní: Kolik si za těch 52 tisíc můžeme skutečně koupit?