Načítám pracovní nabídky...
Pracovní pohovor není jen formalita před nástupem do zaměstnání. Je to okamžik, kdy zaměstnavatel zjišťuje, zda kandidát skutečně odpovídá požadavkům pozice, jak dokáže své zkušenosti využít a zda zapadne do pracovního prostředí. Stejně důležitý je ale pohovor i pro uchazeče – má zjistit, jestli je daná firma a pozice skutečně tím, co hledá.
Dobrá příprava proto neznamená naučit se nazpaměť několik univerzálních odpovědí. Mnohem důležitější je porozumět nabízené práci, poznat firmu, promyslet vlastní zkušenosti a umět o nich mluvit konkrétně a srozumitelně.
Jednou z prvních věcí, kterou by měl uchazeč před pohovorem udělat, je zjistit si o zaměstnavateli co nejvíce relevantních informací. Nestačí pouze vědět, čím se firma zabývá.
Projděte si její webové stránky, nabídku produktů nebo služeb, aktuální informace a případně také její působení na sociálních sítích. Zajímejte se o obor, ve kterém firma působí, její konkurenci a současné výzvy.
Nemusíte znát každý detail. Měli byste však být schopni vysvětlit, proč vás konkrétní společnost zaujala a proč chcete pracovat právě na nabízené pozici.
Právě znalost firmy může výrazně ovlivnit kvalitu vašich odpovědí. Zaměstnavatel nechce slyšet pouze to, že „hledáte novou výzvu“. Mnohem přesvědčivější je ukázat, že rozumíte tomu, co firma dělá, a dokážete si představit, jak byste k jejímu fungování mohli přispět.
Dalším krokem je podrobná analýza samotného pracovního inzerátu.
Zaměřte se především na požadavky, které zaměstnavatel uvádí jako klíčové. U každého z nich si zkuste říct, jakou konkrétní zkušeností můžete svou kompetenci doložit.
Pokud například firma hledá obchodníka se zkušeností s akvizicí nových klientů, nestačí odpovědět, že jste „komunikativní a máte obchodního ducha“. Připravte si konkrétní příklad, kdy jste získali nového zákazníka, jak jste postupovali a jaký byl výsledek.
Stejným způsobem si projděte i požadavky, ve kterých nejste tak silní. Pokud některou z požadovaných dovedností nemáte, není nutné ji předstírat. Lepší je připravit si vysvětlení, jak se v dané oblasti učíte nebo jakou zkušenost můžete nabídnout místo ní.
Tato otázka patří mezi klasické začátky pracovních pohovorů. Přesto na ni mnoho lidí reaguje nepřipraveně.
Nejde o to odříkat celý životopis. Dobrá odpověď by měla být stručná, profesionální a především relevantní pro danou pozici.
Vhodné je představit současnou profesní situaci, zmínit nejdůležitější zkušenosti a následně vysvětlit, proč vás zaujala právě nabízená práce.
Ideální odpověď by měla vytvořit logické spojení mezi vaší dosavadní kariérou a pozicí, o kterou se ucházíte. Personalista by po jejím skončení měl mít jasnější představu o tom, kdo jste, co umíte a proč jste přišli právě na tento pohovor.
Při pohovoru se často nehodnotí pouze to, co kandidát tvrdí, že umí. Důležité je také to, zda dokáže své schopnosti doložit konkrétními situacemi.
Pomoci může metoda STAR. Ta strukturuje odpověď do čtyř částí: situace, úkol, akce a výsledek. Kandidát nejprve popíše kontext, následně svůj úkol, konkrétní kroky, které podnikl, a nakonec výsledek.
Například místo věty „Umím dobře řešit konflikty v týmu“ můžete popsat konkrétní situaci, kdy mezi dvěma kolegy vznikl problém, vysvětlit svou roli při jeho řešení a uvést, jak situace dopadla.
Taková odpověď působí přesvědčivěji, protože zaměstnavatel získává představu o vašem skutečném chování, nikoli pouze o vašem vlastním hodnocení.
Příprava v hlavě je užitečná, ale nestačí. Odpovědi si zkuste skutečně říct nahlas.
Můžete požádat partnera, kamaráda nebo kolegu, aby vám položil několik běžných otázek. Ještě lepší je simulovat celý pohovor od začátku do konce.
Při nácviku si všímejte délky odpovědí, srozumitelnosti, rychlosti řeči a toho, zda zbytečně neodbíháte od tématu. Harvard při přípravě na pohovor doporučuje mimo jiné procvičovat konkrétní příklady kompetencí a schopností, které zaměstnavatelé často hodnotí.
Není cílem vytvořit dokonale naučený scénář. Naopak. Pokud si kandidát zapamatuje celé odpovědi slovo od slova, může při jiné formulaci otázky snadno ztratit nit. Mnohem efektivnější je připravit si hlavní myšlenky a konkrétní příklady.
Pohovor není jednostranný výslech. Uchazeč by měl mít připravené také vlastní otázky.
Může se například zeptat, jak vypadá běžný pracovní den, podle čeho se hodnotí úspěch na dané pozici, jaké jsou největší výzvy týmu nebo jak vypadá první období po nástupu.
Kvalitní otázky ukazují, že uchazeč o pozici skutečně přemýšlí a nechce přijmout první nabídku bez ohledu na její obsah. Zároveň pomáhají kandidátovi zjistit, zda mu pracovní místo skutečně vyhovuje.
Příprava nekončí u odpovědí.
Zjistěte si místo pohovoru, způsob dopravy a potřebný čas. Pokud se pohovor koná online, předem otestujte kameru, mikrofon, internetové připojení a používanou aplikaci. Vyberte si klidné místo a vhodné pozadí.
Na osobní pohovor přijďte s dostatečným předstihem. Není potřeba dorazit o půl hodiny dříve, ale několik minut rezervy může zabránit zbytečnému stresu.
V případě online pohovoru je vhodné věnovat pozornost také prostředí. Klidné místo, dobré technické vybavení a profesionální vzhled pomáhají vytvořit podmínky, ve kterých se můžete soustředit na samotný rozhovor.
Jednou z nejčastějších chyb je minimální příprava na konkrétního zaměstnavatele. Uchazeč zná pouze název společnosti a základní informace z pracovního inzerátu.
Problém se obvykle projeví hned při otázce, proč chce kandidát ve firmě pracovat. Odpověď typu „pozice mě zaujala“ nebo „hledám novou práci“ zaměstnavatele příliš nepřesvědčí.
Příprava je důležitá, ale naučený monolog může působit nepřirozeně. Kandidát pak může mít problém reagovat na doplňující otázku nebo změnu tématu.
Lepší je připravit si několik hlavních bodů a konkrétních zkušeností, o kterých dokážete mluvit přirozeně.
Někteří uchazeči před pohovorem intenzivně studují firmu, ale zapomenou na vlastní životopis. Přitom právě z něj bude personalista často vycházet.
Měli byste být připraveni vysvětlit své pracovní zkušenosti, změny zaměstnání, významné projekty i období, která mohou vyvolávat otázky. Harvard doporučuje být schopný diskutovat o všech položkách uvedených v životopise a vysvětlit jejich význam ve vztahu k nabízené pozici.
Kandidát může mít perfektně připravenou odpověď na otázku o svých silných stránkách, ale zaskočí ho dotaz na neúspěch, konflikt, změnu zaměstnání nebo profesní chybu.
Příprava by proto měla zahrnovat i nepříjemnější témata. Důležité je odpovídat věcně, bez zbytečného obviňování předchozího zaměstnavatele a s důrazem na to, co jste se ze situace naučili.
Kandidát, který na konci pohovoru řekne, že nemá žádné otázky, může promarnit jednu z posledních příležitostí ukázat svůj zájem.
Nejde o to položit co nejvíce otázek. Stačí dvě nebo tři promyšlené otázky, které se týkají samotné práce, týmu nebo očekávání zaměstnavatele.
Úspěšný pracovní pohovor není soutěž v tom, kdo dokáže odříkat nejlépe naučené odpovědi. Zaměstnavatel chce především zjistit, zda kandidát rozumí pozici, dokáže své zkušenosti využít a umí srozumitelně vysvětlit, jakou hodnotu může firmě přinést.
Nejlepší příprava proto kombinuje znalost firmy, detailní pochopení pracovní pozice, promyšlené příklady z vlastní praxe a nácvik odpovědí. Stejně důležitá je ale i určitá míra přirozenosti. Cílem není vytvořit dokonale naučeného kandidáta, ale připravit se tak, abyste během rozhovoru dokázali co nejlépe ukázat své skutečné schopnosti.
A především je dobré pamatovat na jednu věc: pohovor není pouze zkouška uchazeče. Je to také příležitost zjistit, zda firma, její kultura, způsob práce a samotná pozice odpovídají tomu, co od svého dalšího zaměstnání očekáváte.